Kdo by chtel provadet takovou operaci, odporujici relacni algebre a celkovemu navrhu databazi? Nu, treba v situaci, kdy je treba sloupecek dropnout, znovuvytvorit a cert vi, jak jsou SELECTy na aplikacni urovni utvarene (select *…)
Prehled znamych vendoru, kterak se s touto situaci vyporadavaji:
Neuspech, prostrednicek, vysmech, workaroundy, pobourena komunita
Referencni prirucka pro ALTER TABLE
Nic, proste nic. Agresivni komunita premoudrelych OCA, OCP, ORA ACE. Svym zpusobem chapu asi velmi dobre jejich skuceni – ale viz priklad u „dcery“ MySQL – ono to JDE. Ono se to CASTO pouziva, ono je to zadane. A presne po tomhle napsanem – ze to jinde jde, v Oraclu ne – hodne smutne.
Referencni prirucka pro ALTER TABLE
Referencni prirucka pro ALTER TABLE
Referencni prirucka pro ALTER TABLE
Uspech, vyvojari nejsou lini 🙂
Referencni prirucka pro ALTER TABLE. Hura!
priklad pro pridani sloupecku „count“ za jiz existujici „lastname“ sloupec:
ALTER TABLE ADD COLUMN 'count' SMALLINT(6) NOT NULL AFTER 'lastname'
Referencni prirucka pro ALTER TABLE. Hura!
priklad pro posunuti poradi sloupecku „STOCK“:
ALTER TABLE STOCK ALTER QUANTITY POSITION 3
————–
Je smutne, ze mnoho vendoru tuto primitivni funkcionalitu ignoruje. Treba u tabulky s 1+ miliardou zaznamu nepadaji do uvahy „moudra“ workaround typu znovuvytvoreni tabulky CREATE TABLE AS SELECT…. a prelivani dat, atd.
Argumenty ze na poradi sloupcu prece nezalezi a jde jen o „kvalitu“ SELECTu jsou na urovni profesorskeho teoretickeho plkani – zrejme zadni z autoru se nesetkali v praxi s tim, ze SELECTy opravdu neovlivni 🙂
-a-